Až Putin vyhraje volby, může přijít nová velká vlna mobilizace. Válku teď podporuje asi 10 až 15 procent Rusů, říká rusista Příhoda

Čtěte také

Putin hraje vabank. Čím budou další krize hlubší, tím bude s aktéry víc manipulovat, uvažuje geograf Jelen

„Nemění se tvrdost Putinovy rétoriky, ale mění se objekt, na který je to směřováno. Nejdřív to byli teroristé – vzpomeňte na jeho slova, že bude ničit teroristy všude –, pak Západ, Spojené státy a v posledních letech je to Ukrajina,“ vypočítává rusista z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a ředitel Akademického centra Borise Němcova v Osobnosti Plus.

„Média si všimla hlavně slova pitomec, hlupák – v ruštině je to придурок/pridurok. To slovo ale není úplně nejhorší nadávkou a je spíš jen třešničkou na velkém dortu upečeném z agresivních výroků vůči Ukrajině.“

Nová mobilizace?

Rusko už v březnu čekají prezidentské volby, o výsledku je i podle rusisty předem rozhodnuto, přesto byly některé změny odloženy na dobu povolební. „Co bylo odloženo, samozřejmě nikdo přesně neví, co je pravděpodobné a o čem se často uvažuje, je nová vlna mobilizace, která by měla nahradit velké ztráty, které ruská armáda má.“

Čtěte také

Rusko jako impérium musí přestat existovat, pro mnoho aktérů je to ale nepřijatelné, míní ukrajinský expert

„Mobilizace v Rusku ale probíhá i teď, ale skrytě a postupně. Spoléhá se na to, že část ruských občanů, kteří pocházejí z chudších regionů, se nechá nalákat nabídkou finanční kompenzace za účast na válce,“ popisuje rusista.

„Je to cynické, ale peníze, které rodiny dostávají za to, že někdo z nich na Ukrajině bojuje, nebo nedej bůh, v boji zemřel, jsou v chudších regionech chápany jako sociální výtah. Pro ně to jsou astronomické částky.“

Kompenzace podle Příhody bývají v řádu milionů rublů. „Jejich platy se pohybují v desítkách tisíc rublů – podle aktuálního oficiálního kurzu rublu a koruny vydělte částku čtyřmi. Takže 30 až 40 tisíc rublů je v regionu bráno jako slušný plat, za který by člověk měl vyžít. A za mobilizovaného dostane rodina měsíčně 200 tisíc rublů, což je tam asi roční plat.“

Čtěte také

Slovo pacana. Seriál o ganzích v Kazani na sklonku socialismu propojil Rusko s Ukrajinou

Znalci ruské ekonomiky také upozorňují, že jsou kvůli válce odkládány některé výdaje a „látány“ (zatím) ze státního rozpočtu.

„To proto, aby se sociální situace v Rusku udržela v klidu. Aby na lidi příliš nedopadly některé důsledky války, které Rusko pociťuje. Byť od nich zaznívají hlasy, že sankce nefungují, země se s nimi výborně vyrovnala a jsme svědky i nějakého ekonomického růstu. Tady bych všem doporučil, aby se ptali přímo ruských občanů,“ nabádá Příhoda s tím, že realita je úplně jinde.

Rusové se s válkou spíš smířili

Sice nikdo nedokáže říct, kolik Rusů doopravdy válku na Ukrajině i po dvou letech podporuje, protože „průzkumy probíhají ve státě, kde je zavedena přísná cenzura, kde hrozí vysoké tresty za kritiku války nebo režimu. Je i otázka, jestli ti dotázaní neodpovídají podle toho, co se od nich chce slyšet, nejčastěji ale neodpoví vůbec,“

Čtěte také

Ukrajinci jsou houževnatí, ale ani Rusové jen tak nepustí, co zachvátili, říká novinářka Klicperová, autorka knihy Nulová linie

„Ale poslední měsíce je nejvíc citovaný výrok generálního ředitele státní agentury pro zjišťování veřejného mínění VCIOM Valerije Fjodorova, kterého nejde podezírat, že by snad byl mluvčím opozice. Ten řekl, že ti, kteří chtějí válku, a to až do konce, nehledě na jakékoliv oběti, je v Rusku pouze 10 až 15 procent,“ doplňuje rusista.

„Stále si myslím, že kdyby tam byla svobodná volba, většina Rusů by pro rozpoutání války nebyla, respektive dnes by už byla pro její ukončení – asi by nebyli pro přijetí ukrajinských podmínek atd., ale samotný fakt nepřijetí války je typický pro většinu ruské společnosti.“

„Teď bych spíš použil termín ,smíření se s válkou‘, přijetí války jako fakt. Objevují se hlasy, že množství ruských obětí, ekonomické sankce, zhoršení životní úrovně apod. přece jen obrátí náladu společnosti proti Kremlu. Myslím, že většina – kdyby mohla odpovědět svobodně – v první větě řekne, že je proti válce. Odpověď pak bude pokračovat nějakým ,ale‘,“ uzavírá rusista a historik Marek Příhoda.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí si poslechněte v audiozáznamu.