Jiří Šlupka Svěrák: Jako kantor mám ze svých studentů radost. Co chtít víc?

Upřímně ho těší úspěšné počiny jeho studentů, kteří postupně vrůstají do různorodého hudebního a literárního dění: z plejády absolventů „Ježkárny“ v daném oboru dojde z mnoha jiných na ukázky z tvorby Michala Bystrova a Zuzany Vantuchové.  

Při výuce textařiny procházíme se studenty různými žánry, od lidové písničky až k folku, ale také swingovou a rockovou muziku, až k alternativě. Pochopitelně probíráme rým, rytmus, musí hodně číst, ale pro každého je základem jeho vlastní tvorba, je nutné ke každému z nich přistupovat individuálně.

Jiří Šlupka Svěrák|foto: Khalil Baalbaki

Zdaleka však není akademickým teoretikem ani suchopárným učitelem na škole, kde kdysi vystudoval skladbu a dirigování. Neúnavně koncertuje, skládá, čte, organizuje – jediné, na co prozatím nemá čas, je pohoda a klídek. Na to je však Jiřímu Šlupkovi Svěrákovi času líto… A tak to zůstane.     

„Účinkování v C&K Vocalu a spolupráce s Jirkou Cerhou a Ladislavem Kantorem pro mě představovalo velmi důležitou etapu, která pro mě doslova nastartovala, teď už přes čtyřicet let pořvávám spolu s Pavlem Sedláčkem rokenroly, v Salmovské pravidelně hrajeme s kapelou. A hodně skládám.“   

Vojtěch Dyk a Jiří Šlupka Svěrák při natáčení jazzové hříčky Onehand Jack|foto: Tomáš Vodňanský

V poslední době nejčastěji vystupuje s kapelou Nejenblues, s níž pravidelně hraje v Salmovské literární kavárně i na zájezdech. Zároveň je častým hostem i v jiných seskupeních, mj. v Pokojovém triu spolu s Ivanem Hlasem a Eduardem Kuhnem. Na začátku své kariéry se však dokázal uplatnit ve známém C&K vokalu i v jiných žánrech: měl výrazný vliv na osobitém souboru lidových písní v podání Ludvíka Vaculíka (Polepšené pjesničky), vede ke sborovému zpěvu herce na DAMU, ale také svérázné zájmové sdružení Vlastenci z řad postarších českých spisovatelů.