Když se chřipka potká s covidem? Viry se setkají poprvé, předzvěstí je nárůst onemocnění u dětí

5. listopad 2021

Kdo se chce nechat očkovat proti chřipce, neměl by otálet. Loni se sice chřipka díky koronavirovým opatřením nevyskytovala, lidé si více myli ruce, byl lockdown a dodržovaly se rozestupy. V letošní sezóně se ale výskyt chřipky očekává. Předzvěstí je nárůst respiračních virových onemocnění u dětí. 

„To, že loni neproběhlo promoření populace virem chřipky, vytvořilo imunitní okno, na které když nasedne koronavirus, nebo i jenom chřipka, tak to může vést buď k tomu, že se virus bude šířit rychleji populací. Anebo že imunitní systém bude reagovat neadekvátně, přemrštěně,“ varuje děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity, epidemiolog Rastislav Maďar.

Čtěte také

Ochranu proti chřipce – stejně jako proti covidu-19 – nabízí očkování. Vakcíny proti chřipce chrání před dvěma kmeny viru A a dvěma kmeny viru B, konkrétní vakcíny se ale každý rok mění, letos to byly subtypy A.

Rozhodl o tom tým expertů ze Světové zdravotnické organizace (WHO). Ten se obvykle schází v únoru, tedy ve chvíli, kdy pomalu končí chřipková sezona na severní polokouli.

Podle Maďara se za posledních deset let stalo jen jednou, že by vakcína neodpovídala těm patogenům, které následně kolovaly v populaci. „Virus zmutoval tak, že klesla účinnost očkování na asi třináct procent. K tomu došlo už v průběhu chřipkové sezóny, takže nebyl čas řešit to vytvořením nové látky. Vytvořit zásoby totiž trvá měsíce,“ přibližuje.

Nebezpečí pro starší a chronicky nemocné

Proti novému typu koronaviru je v Česku zatím proočkováno necelých šedesát procent obyvatel. Proti chřipce je to méně, dlouhodobě je proočkovanost velmi nízká a pohybuje se pod deseti procenty. To řadí Čechy na úroveň Balkánu a postsovětských zemí.

Čtěte také

Vyspělé země Evropy a severní Ameriky mají proočkovanost populace násobně vyšší, v některých dosahuje až 30 procent. Cílem Evropské unie je zvýšit ji u rizikových skupin na 75 procent, u nás je ale tento ukazatel ani ne poloviční.

Zvýšit by se měla podle Rastislava Maďara i proočkovanost zdravotníků a pracovníků sociálních služeb. 

Chřipka může být velmi nebezpečná pro lidi nad 65 let věku a dále pro pacienty s chronickými nemocemi, například s onemocněním srdce, cév, dýchacích cest, ledvin nebo diabetem. Tyto rizikové skupiny mají také očkování proti chřipce hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

Odborníci doporučují očkovat proti chřipce a covidu-19 s odstupem dvou týdnů, v případě nutnosti je ale možné aplikovat obě očkování simultánně v jeden den.  

Více si poslechněte ve Vědě Plus.

V souhrnu uslyšíte také, jak je možné, že skutečné dětské respirátory vlastně na trhu vůbec nejsou. Nakolik chrání očkování proti lidskému papilomaviru? A proč je problém, že se jezera na severní polokoule Země rychle oteplují? 

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.