Jak vypadá queer svět? Děti se ve svém podcastu ptají na život LGBTQ+ lidí
Co všechno se skrývá za pěti písmeny a jedním plusem? Tuto otázku si položila nejmladší česká redakce, když plánovala nový díl svého podcastu Děti se ptají. V něm se Dismančata rozhodla zpracovat právě náročné téma lidské identity a jejího vztahu k víře, fungování v kolektivu nebo každodennímu životu.
Ty nejzákladnější otázky dětem zodpověděl Aleš Rumpel, ředitel festivalu Mezipatra, který o LGBTQ+ tematice dělá i různé přednášky na školách. Malí redaktoři se ho zeptali třeba na to, co znamenají jednotlivá písmena ve zkratce, jak žili queer lidé dříve nebo jestli a proč mají queer lidé strach, že je ostatní nepřijmou.
Právnička, farář i novinář
Do studia dále přišla třeba právnička Adéla Horáková, se kterou se děti chtěly pobavit o tzv. manželství pro všechny, nebo evangelický farář, školní kaplan a spoluautor podcastu Pastoral Brothers Karel Müller. S ním čtrnáctiletý Alex řešil vztah LGBT a víry. Ptal se například na to, jak se přístup liší napříč církvemi, nebo společně řešili odlišné výklady Bible.
„Ty verše tam jsou a jsou jednoduše po ruce. A kdo si z nich chce udělat danost, tak si to tam vždycky najde. Ale stejně tak tam je, že máte třeba zabít souseda, který pracuje v sobotu. A kdo z nás to dělá? Nebo že když jde člověk na záchod, tak má mít u sebe kolík. To taky v Bibli je. A kdo splachuje kolíkem? Nikdo. Tak jde zase o to, co si z té Bible člověk vezme,“ vysvětluje Müller.
Jak na coming out
Dalšími respondenty byli novinář Filip Titlbach, který mluvil o společenském (ne)přijetí LGBT lidí, nebo poradenský psycholog Jiří Procházka. S ním se zase děti bavily o tom, jak usnadnit kamarádům coming out nebo jak se postavit šikaně. Na rozdíl od ostatních dílů se ale děti neptali jen odborníků. Do podcastu si pozvali tzv. průvodce. Tím byl jejich pětadvacetiletý kamarád Vítek, který jim ke každému ze zkoumaných podtémat sdělil zkušenost z pozice queer člověka.
Přestože je téma lidské identity velmi citlivé a náročné, dětským kolektivům se nevyhýbá už od útlého věku. To je podle třináctileté Johanky jeden z hlavních důvodů, proč podcast vznikl: „Vlastní zkušenost mám i ze školy. Zatímco v šesté třídě jsem měla spolužačku, stejná osoba je teď v osmičce spolužák. Moc jsme to ve třídě nerozebírali, jen nám oznámil, že se teď cítí být klukem a my jsme to tak nějak přijali. I když moc nevíme, jak se k němu chovat nebo ho oslovovat. Bylo by fajn se o tom bavit normálně a nedělat z toho tabu,“ přeje si Johanka.
Podcast je dostupný na webech Radiožurnálu a Dismanova souboru v aplikaci můjRozhlas nebo ve všech podcastových streamovacích službách.
