Co dělám v rozhlase: Přebíhám z patra do patra. Jednu část dne trávím v redakci kulturního zpravodajství, kde připravuji příspěvky o aktualitách a zajímavostech ze světa hudby nebo rozhovory s českými i zahraničními umělci. Ty jsou vždy k přečtení na zpravodajském serveru iROZHLAS. Slyšet mě nejčastěji můžete na Radiožurnálu a Plusu. Druhou část dne pak trávím s členy Dismanova rozhlasového dětského souboru, kde se coby asistent hlavní vedoucí Magdaleny Gracerové Chrzové věnuji přípravě podcastu Děti se ptají a dalších zvukových výstupů.
Před rozhlasem: Bylo mi 5 let. V první třídě jsem se totiž sám stal Dismančetem a od té doby jsem se z Vinohradské nehnul. Také doufám, že už brzy budu moct říct, že jsem před rozhlasem studoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Tu momentálně souběžně s prací v rozhlase stále zdolávám v rámci navazujícího magisterského programu. Na fakultě zároveň vedu seminář zaměřený na podcastovou tvorbu.
Co mě baví: Rád sportuji, čtu, cestuji se svými dvěma bratry, ždímám život s přáteli, směji se s kolegy, a když funguje páter noster, občas se jen tak projedu kolem dokola.
Co mě vždycky dostane: Když se mě někdo ptá, proč pořád nosím čepici. Pak si ji ale sundám a každý už naštěstí ví.
Z rozhlasové pavlače (aneb víte, co se o vás říká?): Když jsem v rádiu začínal pracovat, všichni si mě prý pamatovali jako toho kluka, co tahá po chodbách velkou maketu velblouda ve vozíku. To, že je to rekvizita z představení Dismanova souboru, jsem bohužel nikdy nikomu nestihl vysvětlit.
Všechny články
-
Jak nezabloudit v digitálním labyrintu? Malí reportéři se ptali Josefa Šlerky a Denisy Hejlové
Jak se zorientovat v online světě zjišťovali malí redaktoři od mediálního analytika Josefa Šlerky a docentky Denisy Hejlové z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
-
BONUS: Vzpomínky a veselé historky
Počůrané kostýmy, odbojové aktivity na zájezdu v Moskvě nebo zásah elektrickým proudem při vyvěšování táborové vlajky.
-
Pozor, červená!
Vystoupit před 120. tisíci diváky s Michaelem Jacksonem si rozhodně netroufne každý. Když ale na podiu vyrůstáte, může se tréma dostavit až o desítky let později
-
Vysílají Dismančata
Ne každé Dismanče se v dospělosti stane reportérem nebo hercem. A je to tak dobře. Poznávat svět skrz rozhlasový mikrofon se hodí každému.
-
Jedeme na Broučkov
Broučkov byste na mapě nebo v navigaci hledali marně, přesto by ho ale řada členů Dismanova souboru označila za nejkrásnější místo na světě
-
Za války, po válce a o válce
Dokážete si představit, jaké to je vyhrát v deseti letech prvního Oscara pro Československo a nesmět si ho převzít?
-
Být Dismančetem
Děti hovoří špatně česky. Čti s nimi, uč je české básničky. Právě tomuto výroku, který kdysi slyšel Miloslav Disman od svého otce, vděčí tisíce lidí za výjimečné dětství.
-
Dismančata. Legendární soubor a jeho 90letá historie
S uměním v Dismanově rozhlasovém dětském souboru začali Václav Postránecký, Alena Vránová, Kryštof Hádek nebo Marek Eben.
-
Děti se ptají na volby. Odpovídá politoložka Anna Shavit a filozof Petr Fischer
K volbám ještě členové Dismanova rozhlasového dětského souboru nemůžou. Neznamená to ale, že se o ně nemůžou zajímat a zeptat se na cokoliv, čemu nerozumí.
-
To nejlepší z Dismančat. Nejznámější tváře a největší úspěchy dětského rozhlasového souboru
Dismanův rozhlasový dětský soubor letos oslaví 90. výročí od svého založení. Nabídneme vám ukázky toho, jaká byla Dismančata v minulosti i jaká jsou v současnosti.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »