Brundibár na svém jevišti
Premiéra Brundibára v podání DRDS se konala už 18. října 1991 v Terezíně. Od té doby tam byl odehrán bezpočet představení, jimiž Památník Terezín nejrůznějšímu publiku, zvláště pak učitelům, připomíná hrůzy holokaustu.
V poslední době hrajeme Brundibára v podkroví terezínských Magdeburských kasáren, kde se opravdu uskutečnilo oněch památných 55 představení, jež se neuvěřitelným způsobem vryla do paměti mnoha diváků. Těch, kteří hrůzy války nepřežili, ale také hrstky přeživších, kteří spolu s námi napomohli oživení Krásovy opery, neboť útrapy neuvěřitelné genocidy přetrpěli. I tentokrát bude spolu s námi jedna z nich, paní Marta Kottová (na úvodním snímku je zcela vlevo, spolu s Václavem Fleglem, Kryštofem Hádkem - také někdejším představitelem Brundibára - a Karlem Weinlichem).
Také v páteční večer 28. listopadu v 19 hodin půjde o uzavřené představení pro pedagogy, kteří se z vlastní iniciativy během onoho víkendu zúčastní debat o stinných stránkách naší historie, přesto se rádi pokusíme umožnit i dalším vážným zájemcům účast na této akci.
Hans Krása/Adolf Hoffmeister: Brundibár
Terezín, Magdeburská kasárna, 28. 11. 2014, 19:00
účinkuje Dismanův rozhlasový dětský soubor
klavírní doprovod Michal Macourek
režie Zdena Fleglová
„Ani jsem o tom nevěděl, že dne 26. září 1943 sehrál soubor židovských dětí v terezínském ghettu dětskou operu Brundibár, kterou složil můj přítel Hans Krása. Většina těch, kteří se zúčastnili představení na jevišti i v hledišti, zahynula.“
Adolf Hoffmeister
Brundibár poražen,
už jsme ho dostali.
Zaviřte na buben
válku jsme vyhráli.
Vyhráli proto jen,
že jsme se nedali
že jsme se nebáli
že jsme si všichni svou
písničku veselou
do kroku zpívali.
Kdo má právo rád
a při něm obstojí
a kdo se nebojí
je náš kamarád
a smí si s námi hrát.