Dismanovi hrdinové
V těchto dnech si připomínáme 70 let od konce 2. světové války. Pražské povstání zasáhlo tragicky také do souborového života. Zastihlo dismančata v budově rozhlasu: přímo z dopolední zkoušky na rozhlasové pásmo Pavla Kohouta „Ikarův pád“ odešli někteří členové DRDS do pražských ulic. Na barikádách tehdy zemřeli tři z nich: Ladislav Padior, Milan Magnuska a Zdeněk Beran.
Jména tří obětí z řad dismančat připomíná dodnes bronzová pamětní deska. Až do rekonstrukce hlavní budovy byla umístěna před vchodem do studia číslo 6, kde soubor během válečných let zkoušel. Nyní desku najdete v atriu tzv. Studiového domu, tedy nové budovy Českého rozhlasu. Zbývá dodat, že sám Miloslav Disman byl jedním z odvážných revolučních rozhlasových hlasatelů, svým postojem na zkouškách v závěrečných měsících války předjímal její brzký konec. Ve svých vzpomínkách se často vracel zejména k „Péďovi“, Ladislavu Padiorovi, který byl nadějným básníkem a všestranně nadaným i oblíbeným vedoucím. Vzpomínku na něj najdete mj. v závěru dubnového vydání „Diáře DRDS“ (otevřete na této stránce vpravo nahoře kliknutím), pro Rádio Diss o Padiorovi mluví jeho blízký přítel, herec Josef Vinklář.