Malá vánoční muzika

17. únor 2020

Jan Hanuš: Malá vánoční muzika, jesličková hra pro dětský sbor, recitaci a instrumentální soubor na básně Václava Renče s texty Klementa Bochořáka z jeho sbírky Betlém

Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu a Dismanův rozhlasový dětský soubor

společně zpíváme a hrajeme

výprava: Jakub Grec

klavír: Egli Prifti

hudební doprovod: členové Symfonického orchestru Českého rozhlasu

DPS a komorní orchestr řídí: Věra Hrdinková

režie divadelní části: Jana Franková

premiéra 1. prosince 2019 ve Dvořákově síni pražského Rudolfina

představení je možné hrát i s klavírním doprovodem

Jan Hanuš (2. května 1915 v Praze – 30. července 2004 Praha)

Skladatel a hudební nakladatel. Jan Hanuš patří k českým soudobým skladatelům, kteří se soustavně věnovali tvorbě duchovní a přímo i liturgické hudbě, a patřil k nemnoha těm, kteří se jí věnovali i v období komunistické totality.

V seznamu jeho skladeb je zahrnuta početná tvorba duchovní, vedle mší i další skladby pro bohoslužebné i koncertní účely. (Pašije podle Matouše, 1978, Pašije podle Jana, 1982 aj.).

Václav Renč (1911 Vodochody – 1973 Brno).

Básník, prozaik, překladatel. Od počátku třicátých let minulého století publikoval své básně. Napsal několik divadelních her, i loutkovou pohádku. Překládal z angličtiny, němčiny, francouzštiny, italštiny. Mezi autory, jejichž díla převáděl Renč do češtiny patří například Rainer Maria Rilke, Johann Wolfgang Goethe, Jacques Maritain, či Oscar Wilde. Možná nejužívanější je Renčův něžný překlad vánoční písně Tichá noc, přesvatá noc. V roce 1952 byl Renč v procesu s tzv. Zelenou internacionálou odsouzen k dvaceti pěti letům vězení. Po deseti letech byl z vězení propuštěn, ale rehabilitace se nedožil.

Klement Bochořák (1910 Kunštát na Moravě -1981 Brno)

Básník a prozaik. V počátcích své tvorby byl tento rodák z Kunštátu na Moravě ovlivněn tvorbou Františka Halase a Jana Zahradníčka. Po komunistickém puči v r. 1948 nemohl Bochořák z ideových důvodů dlouhý čas publikovat svou poezii, a proto se jeho zájem soustředil především na literaturu pro děti. A v této době také vzniká jeho básnické vyprávění Betlém, které navazuje na tradice moravských a horáckých lidových pohádek, v nichž je realita dějů podrobena pevným zákonitostem duchovního řádu.

Spustit audio