Psanecký ateliér: Jsme v dobrých rukou? Odpovídá zdravotník Tomáš
Již třetím rokem se o naše táborové zdraví stará Tomáš Mikyška. Budoucí primář špitálu ve Strakonicích, vždy laskavý parťák a muž mnoha talentů - je například i vystudovaný zvukař. Rozhovor s ním na marodce (nikoliv jako pacient) vedl Danny Gabriel.
Jsme v dobrých rukou? Odpovídá zdravotník Tomáš
Proč ses rozhodl studovat medicínu, když už jsi byl mistr zvuku?
V rozhlase jsem měl možnost, jak potěšit posluchačovu duši a cítil jsem potřebu pomoct i tělu člověka, a to medicína nabízí.
Slyšel jsem, že nastupuješ do nemocnice. Do jaké?
Nastupuji do menší nemocnice s menším počtem zaměstnanců, která má rodinnou atmosféru a dobrý kolektiv. Nachází se v jižních Čechách. Ačkoli je to nemocnice okresního formátu, tak se tam dělá medicína na vysoké úrovni, takže člověk se tam leccos naučí.
Skončil jsi se svou rozhlasovou kariérou, tím, že nastupuješ do nemocnice?
Já doufám, že ne. Rád bych se zvukařině věnoval i nadále, zatím mi to při studiu šlo. Samozřejmě se jí nemůžu věnovat naplno, ale příležitostně si rád něco natočím.
Jak velkou zodpovědnost vůči nám jako pacientům cítíš?
Cítím velkou zodpovědnost, protože za mnou chodí členové souboru s různými potížemi a já je musím správně diagnostikovat a správně zahájit léčbu. A v případě, že bych udělal chybu, tak to může mít následky jako v běžném lékařském profesním životě.
Jsi tady s námi už potřetí. Stalo se ti, že by sis s něčím za tu dobu nevěděl rady?
Většinou ne, ale pokud je to problém obtížnější, tak mám tady odborné knížky a když jsem byl před pár lety ještě student, tak jsem se musel telefonicky obrátit na odborné pracoviště, a tak nakonec dopadlo všechno dobře.
Jaké nejhorší zranění jsi na dismaňáckém táboře ošetřoval?
Naštěstí si členové souboru velká zranění nezpůsobují, ale pamatuju si, že když jsem tady byl poprvé, tak se několika členům „podařilo“ způsobit si postižení hlezeního kloubu – podvrkli si kotník.
Rozdal jsi už nějaké svoje kartičky?
Zatím ne, zatím cítím, že tábor je ve svém počátku, a tak se nechci nijak unáhlit.
Když zrovna neošetřuješ, co děláš ve volném čase?
Ve volném čase se snažím řádně vést zdravotnickou dokumentaci, protože se často na táborech vede špatně, rád si něco přečtu, ale volného času není zas tolik. A ráno chodím běhat.
Danny