Psanecký ateliér: Kulturní olympiády se letos netýkají jen členů. Asistenti si po letech zarecitovali před publikem

Myslíš si, že dnes budeš recitovat?

Když jsme dnes ráno četli harmonogram, tábor velmi rozrušila zpráva, že by nejstarší z nás měli recitovat. Začalo se ve velkém spekulovat, zda budou přednášet asistenti, nebo členi. Všechny štiky (nejstarší recitační kategorie) doufaly, že text dnes říkat nebudou, buď protože se zkrátka bojí, a nebo text ani neumí. Asistenti nás s tím stále strašili, a proto jsme se my, Bára a Mira, rozhodly zeptat se těch nejstarších, jak to vidí.

Myslíš si, že dnes budeš recitovat, nebo ne a proč?

Bibi: Tak já si myslím, že dnes recitovat nebudu a zoufale v to doufám, protože většina štik ještě text neumí nebo ho nemá vybraný. Takže si myslím, že poslouchat patnáct vteřin intenzivního ticha by pro asistenty nebylo nějak zvlášť výživné.

Julča: Já si myslím, že je to docela zajímavé, zkusit, jak se Dismančata naučila svoje texty. Ale dala bych to asi třeba po týdnu nebo tak, protože spousta lidí texty neumí a přijde mi to zbytečné.

Viki: Já si myslím, že recitovat budu, protože jsem od hodně asistentů slyšela, že zkouška na kulturní olympiádu bude, a taky mi bylo řečeno, že musí vyplnit jeden večer, aby měli nějaký program.

Nina: Já si myslím, že recitovat budeme, protože je letos tábor delší a už mi pár asistentů říkalo, že nemají dostatek večerních programů a potřebují nějak zaplnit ty večery. A toto má sloužit buď jako zábava, nebo aby mladší členové souboru věděli, jak se má správně recitovat.

Šimon: Já si myslím, že dneska budeme určitě recitovat, protože Matěj a Honza vypadali smrtelně vážně.

Po dni plném stresu a obav jsme se konečně dočkali večera. Do posledního okamžiku jsme si všichni mysleli, že recitovat budeme, ale opak byl pravdou. O tom, jak to bylo doopravdy si přečtete dále.

Bára a Mira 

Patří kytara do recitace? Prazvláštní KO

Už od dopoledne si všichni mysleli, že tento večer budou recitovat nejstarší členové v kategorii štik. Po večeři jsme se sešli v pěkných šatech, ti nejstarší, kteří tomu pořád ještě nemohli uvěřit, s texty v rukou. Moderátoři Luisa a Vlasta ohlásili porotu a prvního recitátora. Bára ale jako většina z nás neuměla svůj text, takže přišel na řadu Šimon.

Do jeho prvních vět se ale pustila hudba a nahrávka „Asistentské KO“ (kulturní olympiáda). Nejstarší si oddechli a Luisa s Vlastou nám oznámili, že asistenty v jejich recitaci budeme hodnotit i my. A tak večer příjemně se smíchem už bez stresu ubíhal. Nikdo z asistentů by ale nemohl vyhrát absoluta, protože naschvál dělali chyby, aby nám ukázali, co při přednesu nedělat. Zatímco Matěj přehrával a chtěl být za každou cenu vtipný, Viktor se nás snažil postrašit a vyjádřit děsivost balady, kterou recitoval.

Recitaci začal Honza a s kytarou ji ukončil Jiří. Poté na nás čekala druhá večeře, zazpívali jsme si táborovou píseň, a už jsme byli všichni tak unavení, že jsme ani nechtěli pohádku na dobrou noc.

Luisa J. a Frida