Psanecký ateliér: Recenze na hry z divadelního večera

21. srpen 2023

Divadelní večer patří ke stálicím táborových programů. Letos jsme se po pár letech vrátili k tématu fraška, které nabídlo řadu klasických i méně tradičních kousků. Přečtěte si recenze od psaneckého ateliéru a na našem Facebooku a Instagramu najdete i fotoreport od Sary Baalbaki.

Recenze: divadelní večer ve znamení frašky

Už tradičně se konal divadelní večer, během kterého asistenti předvedli úryvky z několika divadelních her, které spojuje jednotící téma, letos se po pár letech opět vrátila fraška. Po úvodní benátské gondole vplul na jeviště Matěj Převrátil, který večerem provázel. Všechny úryvky, které režíroval společně s Vlastou už zmíněný Matěj, bedlivě sledoval náš psanecký tým, který přináší drobné recenze.

Sluha dvou pánů

Sluha dvou pánů je krátká divadelní fraška o sluhovi, který si omylem vzal dva pány. Hlavní roli, sluhu, výborně zahrál Vlasta Kaňka, a Julča Součková s Matějem Trejtnarem byli opravdu vtipní páni. Ale nejen naši asistenti hráli v tomto představení, naše skvělá kuchařka Šárka si zahrála roli kuchařky učící sluhu servírovat, a Tomáš Müller, bývalý herec, si zahrál číšníka. Divadlo bylo krátké, ale zato dvakrát tak vtipné. Na začátku se děj podle mě pomalu rozvíjel, ale pak mě divadlo vtáhlo a ani jsem se nestíhala smát. Doporučila bych drama pro ty, kteří se rádi zasmějí, ale je i pro ty, kteří si potrpí na dobré herce. Divadlo se mi moc líbilo, protože se herci opravdu vžili do svých rolí, a už se těším na příští divadelní večer.

Luisa J.

Haprdáns

Divadelní představení o Hamletovi známe asi každý. Dokážete si jej představit v podání kuchyňských nástrojů?

Na celé představení byli potřeba jen čtyři lidé. Dva vypravěči a dva loutkáři, kteří se řídili podle textu. Loutkáři si přinesli velký hrnec plný nádobí, postavili si ho na stůl a ke každé straně stolu se posadil jeden vypravěč. Postupně se ozývala jména postav a z hrnce se lovily různé kuchyňské nástroje, které odpovídaly popisu. Například Hamlet byl složitý a představoval ho šlehací mixér.

Obecně se ve hře používaly časté narážky na různá slova: „Tím se Claudius vyšvihl na dánský trůn a tím to také pořádně zamíchal.“ Herci vzali postavu Claudia a zamíchali s ním v hrnci. Všechny tyhle dvojsmysly, narážky a hraní s nádobím se mi moc líbily. Bylo to zase něco jiného než klasické hrané představení.

Myslím, že se jim podařilo udělat hru efektivní, přestože byla vlastně docela krátká. Všichni čtyři byli dokonale synchronizovaní a dobře se doplňovali. Zachovali děj tak, jak byly události po sobě, a udělali z tragédie dobrou komedii.

Hru bych hodnotila velmi pozitivně a moc jsem si ji užila.

Mira

Kazeta

Když přišel fotograf Seidenschnur za slečnou Lydií na focení expresionistických fotek, Lydie se zmínila o kazetě s penězi. Něco se s fotografem změnilo, paní Lydie se mu začala líbit trochu víc. V hlavních rolích byl Matěj Převrátil jako fotograf a Justýna Hrazdirová jako slečna Lydie. Herecké výkony byly na špičkové úrovni a představení bylo celkem vtipné. Mohli jsme si všimnout postupně narůstajících citů fotografa pro slečnu Lydii. Představení se bude líbit skoro každému a rozhodně neuděláte chybu s výběrem tohoto kousku.

Danny

Sněhurka

Každý asi známe pohádku Sněhurka. Povídku o tmavovlasé dívce se sedmi trpaslíky, která se otrávila jablkem, a poté ji oživil princ polibkem. Všichni jsme jako děti o této pohádce slyšeli a alespoň jednou ji viděli. Co když se ale sejdou tři chlapi a Sněhurku si domyslí trochu jinak? Při divadelním večeru na táboře se právě tohle stalo. Jirka, Josef a Vlasta si řekli že pojmou Sněhurku jako hru, ve které má roli alkohol. Na celé představení byli potřeba jen tři lidi a alkohol (jasně že nebyl pravý). Pro toho, kdo má rád komedie, doporučuji.

Frida

Ján za chrta dán

Na divadelním večeru nám bylo zahráno několik představení a jedno z nich bylo Ján za chrta dán. My jsme viděli jen útržek z originálního divadelního scénáře, který napsal roku 1828 Václav Kliment Klicpera.

O čem představení vůbec pojednává

Ján si najde práci u rytíře Sosnomila, kde musí hlídat chrty. Tihle chrti jsou nejoblíbenější věcí či živočichem Pana Sosnomila. Ani jeho dcera Kraska ho nezajímá tolik, jako tito psi. Jednou, z nepozornosti, Jánovi utečou. On se za nimi rozběhne a tak potká Krasku. Zde je už poněkolikáté ohromen jejím půvabem a snaží se, marně, získat její srdce. Ta nakonec naštvaně odchází, protože prokoukne lži, kterými se jí chce Jan zalíbit.

Cílová věková skupina

Tento divadelní vstup měl, na rozdíl od některých jiných představení, začátek, zápletku i konec. Proto se divák mohl držet dějové linie do té míry, kterou fraška může nabídnout.

Fraška je žánr, který má diváka pobavit, ale ne vždycky nám dává smysl. Takže věková skupina tu není úplně určena, ale větší zážitek dostanou starší diváci, něco okolo patnácti do neurčených let.

Moje dojmy

Představení rozhodně má můj obdiv a ráda bych ho doporučila komukoli, kdo se rád zasměje nad absurdními příběhy.

Viki

Lišák Pseudolus

Prvním představením byl Lišák Pseudolus, respektive ukázka z něj. Hlavní role ztvárnili Franta jako Pseudolus, Filip jako Kalidorus a Viktor jako Ballio. V rámci ukázky jsme mohli vidět plačícího Kalidora kvůli své velké lásce k Foeniciu (Foenicium není ani žena ani muž) a následnou hádku mezi Pseudolem a Balliem. 

Předtím zaznělo upozornění, aby si ženy v publiku zacpaly uši kvůli četné přítomnosti hanlivých slov. Na celém představení se mi líbil Filipův herecký výkon, protože na úplném začátku musel věrohodně brečet a strkat si kapesníky do pusy. Myslím, že se své role chopil úctyhodně a s grácií. I role Františka a Viktora musela chtít odvahu, protože se v průběhu políbili. Představení bych doporučila spíše dospělým, kteří pochopí ironii textu.

Bára

Rozbitý džbán

Aby fraškovitý divadelní večer opravdu zůstal vzhůru nohama, následující představení začalo pohledem na ležícího asistenta Pepu se zvednutýma nohama. Tato scéna odstartovala ukázku z díla Heinricha von Kleista o zvráceném městečku, jež znenadání navštíví nečekaný host, soudní rada. Protagonista ví, že na revizi rozhodně není připraven ani on, natož zbytek osady, a tak začíná panikařit.

Herecké oddání rolím jsme mohli vidět na první pohled. Pepa exceloval v roli soudce a polil se vodou z lavoru, který si posléze nasadil na hlavu. Zdárně mu sekundovali Miki, Agáta a Jirka, kteří představovali Pepovy služebníky (v čemž měli praxi i ze souborového života).

Absurdní momenty paradoxně vynikly především vážností, se kterou k nim účinkující přistupovali. Na naprosto nesmyslné repliky odpovídali s kamenným výrazem a ani jednou nevypadli z role. Po bláznivé a raketově gradující kanonádě scén se ozval bouřlivý potlesk a nadšený výskot publika.

Bianca

Spustit audio