1. den soustředění v Jesenici 2021
Pryč z Prahy. Do přírody
Sobotní ráno se od ostatních lišilo nejen tím, že se spousta dětí o letním víkendu probudila brzy, ale především proto, že je čekala dlouhá cesta na soustředění DRDS.
Ráno tedy nepochybně začalo chaoticky, dobalování kufrů opozdilých dětí, stres rodičů, že nedospalé ratolesti dorazí pozdě a po čtrnáctidenním klidu nezbude nic, nebo že si děti něco doma zapomenou a cesta se značně prodlouží.
Cesta k autobusu dopadla, ke štěstí rodičů, bez problémů.
Ovšem předávání papírů už tak jednoduše neproběhlo – řada dlouhá skoro ven z rozhlasu trvala přibližně tři čtvrtě hodiny. Poté následovalo prohlížení vlasů, aby se předešlo nepříjemným problémům s vešmi, vlasy všech dětí se ovšem probíraly jedním hřebenem, kterým by se roznos vší dal velice zrychlit. Štěstí se ovšem usmálo a žádná veš se nenašla.
Chaos tedy mohl postoupit k autobusům.
Začíná dilema „kdo bude sedět s kým“, kdy je nejedno dítě zklamané tím, že jeho domluvený spolujezdec je už „zabraný“. Jako by to nestačilo, již smutné dítě zjistí, že všechna dobrá místa v autobusu byla už také zabrána. Dítě se tedy usadí na volné místo, a zatímco autobus startuje, tlačenice rodičů venku začíná svým potomkům zběsile mávat.
Autobus se konečně rozjel a děti i rodiče začali mít z cesty smíšené pocity – děti se spíše těšily, než obávaly, zatímco rodiče polil pocit úlevy, ale i obav – co když si dítě něco zapomnělo? Co když si nehlídaný sourozenec zaběhl do autobusu a odjel s nimi? Naštěstí žádná z těchto obav nebyla skutečností – dítě si nic před autobusem nenechalo a sourozenec do Jesenice neodjel.
DRDS aneb cesta tam a potom taky možná zpátky
Po odjezdu autobusu z Římské jsme si vyslechli upozornění, že by se v autobusu nemělo jíst ani pít, načež si děti potají začaly rozbalovat svoje svačiny a pití. Dojezd do tábora dopadl bez jediného pokárání od asistenta či vedoucího.
Posléze jsme si vybalili kufry a naobědvali se. Poté následoval každodenní program ve složení: KO (kulturní olympiáda), VO (vlastivědná), ateliéry. Po večeři jsme se převlékli do společenského oblečení a začali se scházet před jídelnou. Tam jsme po chvíli vešli.
Připraven už byl program na přivítání nováčků. Vybrány byly dvě poroty, jedna složená z asistentů, druhá ze členů, kteří minulý rok vyhráli své kategorie kulturek. Asistenti hádali nováčka a členi zase asistenta, který s dělal následně s nováčkem rozhovor.
Po skončení večerního programu jsme se měli převléct do teplého oblečení do lesa, protože nás čekal Krok do tmy (jdeme lesem, kde nám na cestu svítí baterky). Po pár minutách jsme došli na místo osvětlené světýlky. Tam jsme si dali druhou večeři, potom jsme se vrátili do tábora, kde jsme se uložili ke spánku.
Připravily děti z psaveckého ateliéru.
(více fotek na facebookové stránce)
